Počátky zrodu metody ACT (Akrální koaktivační terapie) lze najít již v roce 1991, kdy jsem během praxe v Národním rehabilitačním centru Kováčová (Slovensko) často pracovala s pacienty po operacích páteře. Pro terapii těchto stavů jsme často používali cvičení Roswithy Brunkow, jejíž přínos fyzioterapii i pro mnoho moderních metodik zůstává často opomíjen.
Když jsem v roce 2006 založila ordinaci REHASPRING, časté dotazy pacientů směřovaly k potřebě efektivní a srozumitelné autoterapie. Postupně se tak začala vyvíjet metoda se základem v systému opor. Dlouholeté testování v praxi, hodnocení pacientů a úspěšnost terapie nakonec vyústily v nekomplikovaný systém léčby, jež je Akrální koaktivační terapie.
Základním cílem terapie ACT je napravit naše špatné pohybové návyky pomocí motorického učení. Ačkoli je motorické učení vědomý proces (probíhá na úrovni mozkové kůry), je možné docílit opakováním cvičení jeho osvojení. Pro úspěšné zafixování nového/změněného způsobu provedení pohybu je zapotřebí četných opakování – některé studie uvádějí okolo 2 000 opakování.
Sestavy cvičení metody ACT využívají poloh raného motorického vývoje, kterými jsme si prošli všichni. Během dospívání se však rozpětí a rozmanitost našich pohybových dovedností přizpůsobují našemu prostředí a jeho požadavkům – ať už negativně nebo prospěšně. Z toho důvodu je metoda ACT nejen terapeutickým nástrojem, ale zároveň obohacuje naše motorické schopnosti o tyto, často zapomenuté vzory.
Během cvičení ACT jsou využívány vzpěry o akrální části končetin – akra. Pro potřeby terapie ACT definujeme primárně dva typy aker:
Vzpěr o akra se provádí reálně nebo virtuálně. Preferovaný, reálný vzpěr je fyzický vzpěr o akra vůči segmentům vlastního těla, popř. svému prostředí (stůl, podlaha, stěna, apod.). V případech, kdy nelze aplikovat vzpěr reálný, využíváme vzpěr virtuální, který provádíme vůči imaginární překážce a slouží především pro lepší vizualizaci směru a intenzitě vyvíjené síly.
Na efektivitu cvičení má kromě vzpěru o akra vliv i jejich klenutí, které je třeba udržet v průběhu cvičení. Neudržení klenby v průběhu vzpěru se projevuje jako plochoručí (hyperextenze prstů) na rukou a plochonoží (hyperextenze prstců) na nohách.
Metoda ACT představuje díky svému důrazu na napřímení páteře efektivní terapii pro mnoho poruch pohybového aparátu – od častých funkčních a degenerativních stavů páteře až po velmi specifická onemocnění.
Napřímení páteře dosahujeme v terapii ACT koaktivací ventrálních a dorsálních svalových řetězců, jež jsou aktivovány využitím aker v průběhu vzpěru. Správné zatížení a vzpěr o akra "nastartuje" pohybový vzor vedoucí k napřimování páteře. Kvalitativní korekce těchto pohyb. vzorů již probíhá vědomě a výskyt motorických chyb se opakováním minimalizuje.
Na základě tohoto principu cvičení ACT napřimuje páteř, tonizuje zádové svaly, kompenzuje dysbalance a v důsledku stabilizuje celý pohybový aparát. Navíc, vzhledem k tomu, že vzpěrná cvičení v metodě ACT mohou aktivovat i hlubší svaly trupu, lze terapii využít i pro posílení výdechových svalů a zlepšit tak jejich funkci.
Terapeut školený v metodě ACT je způsobilý vyhodnotit motorické chyby pacientů a je schopen jim nabídnout velmi individuální program autoterapie. Pacienti se po odborné instruktáži naučí provádět cvičení ACT a jejich variace.
Zároveň také zjistí, které ze svých každodenních úkonů mohou obohatit o prvky ACT a umocnit tak efekt terapie. Pomocí drobných změn se tak z uklízení, práce u počítače nebo na zahradě mohou stát aktivity s výrazným terapeutickým potenciálem.
Pokud Vás zajímá Akrální koaktivační terapie, doporučujeme Vám vyhledat odborníka,
který Vám pomůže s volbou vhodného fyzioterapeutického programu ACT.
Podívejte se, zda najdete vyškoleného ACT terapeuta ve svém okolí:
Pokud se Vám nedaří nalézt terapeuta, můžete nás kontaktovat na dotazy@act-method.com a my se pokusíme Vám pomoci.
Podívejte se na ukázky aplikací terapie ACT v praxi.